19. 10. Sedm.

   Tenhle týden utekl snad úplně nejrychleji! Cirkusáci odjeli na týden do Quebecu, což znamená, že nás na intru i ve třídě zbyla polovina. A to vlastně vůbec nebylo špatné :D Učitelé tenhle týden ani trochu nehrotili. Vlastně jsme dostali jen jeden domácí úkol a psali jsme jen jednu písemku a to až v pátek. Šlo o fyziku, a já jsem jí napsala bez slovníku!!!!!! Jednalo se o  práci s čočkama a světlem. Měli jsme objekt a museli jsme ho pomocí té čočky promítnout na stěnu a pak něco počítat a vyvodit z toho nějaký závěr. Jako, byla jsem na sebe vážně pyšná! Vyplnila jsem všechno, co se po nás chtělo. No a pak jsme to všichni odevzdali a učitel řekl třídě "Mělo by vám tam vyjít asi kolem 18-20 cm, což jak jsem koukal, vyšlo snad všem, kromě Amzy. Že ty sis tam nechal čočku +10 z předchozího cvičení? Teď jste měli použít +8." Amza byl samozřejmě zaskočen, ale smál se tomu, jakou příšernou chybou se připravil o dobrou známku... Všichni se smáli... Kromě mě. Protože já si tam tu starou čočku nechala taky.

   Odpoledne nám odpadla hodina, tak jsem si vyzvedla svůj kufr a šly jsme se s holkama projít do města. Nakonec jsme se poobjímaly, rozloučily, holky vyrazily na poslední hodinu a já vyrazila na autobus! 

   Měla jsem tam domluvený sraz s mojí "mamkou", která mi měla donést sýry, které jsem si u ní nechala v ledničce přes týden, a které jsme pak chtěla darovat v Čechách. A taky mi měla donést jídlo na cestu, abych za těch 20 hodin neumřela hlady. No... Jenže ona měla trochu zpoždění, narozdíl od lidí, co se mnou měli jet autobusem, takže za mnou přišel řidič ven a řekl mi, ať už si nastoupím, že už všichni dorazili a že už chce vyrazit. Takže jsem samozřejmě nasedla. Když stál autobus na semaforech, viděla jsem auto tý mý "mamky" jak parkuje, aby mi všechno předala. Takže se omlouvám babičkám, rodičům a také panu Daňhelovi, že jim hold nic nevezu. Třeba to vyjde příště.

No a pokud jste četli pozorně, tak vám tedy jistě neuniklo, že jsem odjela bez jídla. Vlastně ne úplně. Od oběda jsem si schovala jablko a měla jsem v batohu zbytek balíčku takových těch rýžových chlebíčků. A 0,75l vody. A hurá směr Paříž a Česká republika. Vzhledem k tomu, že jsem do Paříže dorazila až kolem deváté a měla jsem strach, jít se ve tmě toulat do města, udělala jsem si jen malou procházku s cílem najít obchod. Jenže jsem neuspěla. Takže jsem snědla svoje jablko, přikousla k tomu chlebíček a nasedla do dalšího autobusu. A tadaaaaa, teď jsem tu-někde v Německu. Za tři hoďky jsem v Praze! 

   Já vím že to říkám pořád, ale hrozně rychle to utíká! Vlastně jsem smutná, že už mi tu utekly skoro dva měsíce, ale taky mám hroznou radost, že zase všechny v Čechách uvidím. No labilní, já vím Ajuško... Což mi připomíná, že má Ajuška narozeniny, tak kdo jste jí ještě nepopřál, tak na to nezapomeňte!

   Mějte se hezky a za chvilku jsem u vás :D

13. 10. Týden šest

Jak začít...
Myslím, že se na všech projevuje to, že už potřebujeme prázdniny. Být každý den ve škole od 8:00h do 18:00h je pěkně vyčerpávající. I když se tam toho ani tolik neděje, dávat pozor stojí vážně hodně úsilí. A tenhle týden už se to na všech začalo projevovat. Musím říct, že čím víc se blíží má návštěva Čech (a že se blíží!!!!), můj volný čas se kamsi ztrácí. Místo toho mám každý den plný to-do list. Když jsem po víkendu zasedla do lavice, věděla jsem, že jsem naprosto nepoužitelná. A když jsem se rozhlédla po spolužácích, zjistila jsem, že rozhodně nejsem sama, kdo měl co dělat, aby sledoval směr výuky. O maskování kruhů pod očima, nebo o snahy se nějak "šlechtit" se spousta z nás už ani nepokouší. Tenhle týden se prostě nesl v duchu "vyžvejkanech žvejkaček".
   Z písemky z fyziky jsem dostala 9/20, což jsem tak nějak očekávala. Průměr třídy byl 11/20. No a jinak jsme psali další písemku z matiky. A to nevím, protože se psala v pátek. Stejně tak pořád nevím mojí známku z biologie.
   Tenhle týden nám ale odpadla hudebka! Díky bohu! S hudebkou tady mám takový problém. Moc nevím jak to mám popsat, protože je to takové složité... No prostě jde o to, že je UKRUTNĚ NUDNÁ! Já vím, že jsem jsem si o ní řekla a že jsem si to zavinila sama... Ale tohle si snad nezasloužím... Abyste si to dokázali představit... Vzpomínáte si na hudební nauky v ZUŠ? Já tam umírala. Tak moc, že jsem tam asi ve třetí třídě nechodila tak půl roku, než to prasklo. Tak si vemte tuhle nauku, prodlužte jí tak, že je 120 minut dlouhá a tadáááá. Jop. Až tak je to zlý! Myslela jsem, že budeme zpívat, třeba se učit noty, hrát na nástroje... Prostě třeba jako náš Tensing Pelhřimov, nebo něco na ten způsob. Smůla. Takže tu dvě hodiny rozjímáme nad tím: jestli je tahle skladba z tohohle období, nebo z jinýho. Proč si to myslíme? Že nemůže být napsaná roku........., protože tehdy se nepoužíval tenhle nástroj který můžeme slyšet v pozadí... Mě je jedno, kdy někdo vymyslel klavír, nebo jestli je tahle skladba horizontální , či vertikální! Jenže jsem asi jediná, protože zbytek mých spolužáků vypadá docela soustředěně a dokonce bych řekla že je to baví! Takže já jsem kapitulovala. Což znamená, že dělám, že nerozumím (vlastně to ani občas nemusím předstírat). A můžu si třebaaaa kreslit... Slabá útěcha. Já vim. XD Je mi jasný, že se téhle taktiky nemůžu držet navždy. Ale rušit to nemůžu. Když jsem se jim v tom sama šla vrtat, ať mi jí přidají... I když, možná to zkusím... Uvidím po příštím týdnu. XD
   Jinak jsme v předmětu historie-geografie přestali dělat dějepis a přesedlali jsme na zeměpis. Jak to  má náš učitel rozvrhnutý netuším, protože jsme se jako první věc vrhli na Bangladéš. Pak mě taky příjemně překvapil učitel na francouzštinu, který nám řekl, že na prázdniny žádné úkoly nedává, protože prázdniny jsou od toho, aby se odpočívalo :D. Jo a v pátek byla občanka hrozná sranda. Celá naše třída se lámala smíchy a utírala slzy. To bylo super!
   A co se pokroku ve francouzštině týče. Nerozumím všemu. Zdaleka ne! Dělám spoustu chyb. SPOUSTU. Asi dva týdny zpátky jsem z toho byla taková přešlá, jestli nejsem nějaká natvrdlá, že to jde nějak pomalu. Ale pak jsem si řekla, že je to jedno, protože kdybych měla rozumět po měsíci, proč bych tu měla být celý rok. A pak mi začali lidi říkat, že se lepším. Moje rodina mi řekla, že každý víkend vidí nějaký pokrok a stejně tak mi to říkaly i moje kamarádky. A na to co jsem se nestihla naučit teď (A že je toho požehnaně!!!) mám ještě skoro celých 9 měsíců.
   Nemůžu uvěřit, že za týden už budu doma. Utíká to tu strašně rychle. Kdybych musela, klidně bych tu ještě nějakou dobu byla, než bych jela domů. Ale nemusím, a už se na vás těším.

A nějaký strašně zajímavý zajímavosti:

• Už se nám na intru topí!!! 
• Dneska jsem loupala mandarinku a úplně se mě chytila vánoční nálada
• Mám skoro sbaleno, a strašně se na tu krásnou českou kotlinu těším!!

5. 10. Pátý týden

Další týden za mnou. Teda musím říct, že to utíká neuvěřitelně rychle.
   V pondělí večer jsem měla stejskavou. Zatím tu největší, co mě tu potkala. A strašně jsem si přála, aby mě někdo objal. Tak jsem došla do pokoje, kde bydlí moje spolužačky a ubrečená jsem je poprosila, jestli by mě neobjaly. Hned se na mě sesypaly. A pak mi udělaly čaj. Teda musím říct, že ta chvíle, kterou jsem s nimi strávila, mi neuvěřitelně pomohla.
   Z písemky z matiky jsem dostala 16,5/20. Třídní průměr byl 10/20, takže jsem se sebou dost spokojená. Moje písemka z dějáku se mi neznámkovala. Ale měla jsem tam toho tak půlku. Přepadovka z fyziky dopadla 6/10. S tím dokážu žít. Ale abychom toho z té fyziky neměli málo, psali jsme další písemku. Teď už ale předem hlášenou a větší. Téma: Zvuk. Něco jsem tam psala, ale stihla jsem jen půlku (ono se s mým tempem překládání slovních úloh není čemu divit).
   No a moje písemka z bižule dopadla nad očekávání. Dostala jsem 8/10, což bylo nejvíc z celé třídy (vlastně jen z mojí půlky třídy), a byla jsem jediná, kdo toho dosáhl... Nevím, jak se to mohlo stát. Ale takovou radost jsem ze sebe dlouho neměla.
   Taky celá moje třída psala nějaký srovnávací testy. Vlastně je psalo všech 8 tříd prváků, co tu jsou. Šlo o testy z francouzštiny a z matiky. Psalo se to na počítači a nesměla jsem mít svůj slovník... No... Můj třídní, který tam u toho byl si sedl vedle mě s tím, že kdybych něčemu nerozuměla, tak mi bude pomáhat. Jenže... Já nevím, na co se rozdělují jejich slovesa, jaký druhy vět mají, nevím jak pojmenovávají slovní druhy a kolik časů vlastně existuje. Takže jsem to zkonzultovala s mým učitelem a ten mi řekl, ať se na tu francouzskou část vykašlu, že to pak vedení vysvětlí a  ať rovnou začnu dělat matiku. Nevím jak se řeknou rovnoběžky, kolmice, těžnice, a spousta dalších matematicky zaměřených slov. Takže jsem si moc nepomohla, jelikož většina úkolů byly slovní úlohy. O něco jsem se pokusila. A naštěstí to není známkovaný, takže vlastně o nic nejde.
 
   Musím říct, že si s každým dnem víc a víc uvědomuji, jak jsem ráda, že jsem tady. Neumím to moc popsat, ale vážně jsem ráda, že tu jsem.
  Teď se mi nějak nakupily věci do český školy, tak s tím jdu zase pohnout.
Mějte se fanfárově.

29. 3. Týden číslo čtyři

Chápete to!!! Už je to měsíc!!!!
Spousta lidí říkala, že za měsíc se to všechno zlomí a bude to dobrý. No, že by mi to tu přišlo nějak zázračně jiný, to se říct nedá. Za mě je to tu furt stejně skvělý, jako celou dobu. :D
   O víkendu jsem se přidala ke kašlající většině, takže jsem nic spešl nedělala. Jen prostě čajovala a potila se. Zábava... Ale v pondělí už jsem vykurýrovaná stála v hale připravená na badminton. A světe drž se, byla to docela zábava! Hrála jsem s holkama, který mají k tomu sportu dost podobnej vztah jako já, takže to byla pohoda.
   Z mojí práce, kterou jsem minulý týden odevzdala v češtině, a kterou jsem nepochopila, jsem nakonec dostala 8,5/20, což na jednu stranu není tak zlý, na to co jsem vyplodila. Ale na druhou stranu, na to, že jsem měla celý týden... No, nevím. Zrovna dvakrát spokojená se sebou nejsem. Tak pro příště...

   Během týdne mě taky čekalo pár písemek. První byla francouzština - poezie. (Díky bohu, za můj kapesní slovník!!!) Nějak jsem to přeložila, na něco jsem odpověděla a dokonce tam byly i pokusy o to se rozepsat! Nejhorší známka byla 4,5/20, průměr třídy 12/20 a bacha! já dostala 8,5/20!!! A když to učitel rozdával, tak mě před celou třídou hrozně chválil, (takže bych se nedivila, kdyby mě teď moje třída nesnášela - což nevypadá, že se stalo!) Ale co. Já ze sebe měla děsnou radost!
   Další písemka přišla z matiky a to nevím, jak dopadlo. Ale snad dobrý. Pak přepadovka z fyziky, která se psala ve dvojicích a šlo o nějaký pozorování. Na tom nevím, co bychom mohli zkazit, ale moje kamarádka, se kterou jsem to psala působila často dost nejistě. Ale známku taky ještě nevím. A taky nevím známku z biologie, kde nás učitelka překvapila s malou písemkou na pojmy. Řeknu vám, vysvětlovat ve francouzštině věci jako: buňka, chloroplast, buněčná stěna... No byla jsem hodně kreativní, když jsem to psala. A to jak víme, (že jo Ajuško...) není u písemek zrovna dvakrát ku prospěchu... No uvidím.

   Jinak.

•  Byla jsem poprvé na tenise a dobrý! Když jsem se vracela, úplně jsem cítila, jak ze mě endorfiny tečou proudem.
• Včera moje "ségra" vařila a tak moc jsem se dlouho nepřecpala.
• Jí se tu strašně moc pečiva. Furt. Ke snídani, k obědu může být úplně cokoli, stejně si tu po tom dají kus bagety. Stejně tak k večeři. Třeba rýže s pečivem....
• Už jen tři týdny a máte mě tam!! A určitě se na mě už děsně těšíte! Já vim... :D

Tak se mějte krásně, a ať se vám dobře spí!  :D

21. 9. Třetí týden - Už?!?

Zdravím vás všechny!
Pokud bych měla nějak shrnout uplynulý týden, nejlíp by ho vystihovalo asi slovo "únava". Ale co, začneme od začátku a to minulým víkendem. Moje vaření. V noci jsem se budila a říkala si, jaká byla kravina si toho naložit tolik... Ale dobrý. Vlastně jsem na sebe dost pyšná, protože se povedlo úplně všechno. Akorát byl trochu problém s nákupem, protože jsem si předtím seznam napsala česky a pak ho pomocí překladače přeložila do francouzštiny a předala "mamce". Ale na Google překladač není úplně spoleh, takže ta mamka některým věcem nerozuměla. A já si samozřejmě nepamatovala všechno a český překlad jsem neměla, takže když se mě pak v obchodě zeptala, co jsem myslela "tímhle" a ukázala do seznamu na "30g nějaký neznámý slovo" připadala jsem si jako idiot. Ale byla to sranda. A nakonec jsme to spolu nějak vymyslely, takže jsem měla všechno.
   No a škola... Ta začala tělocvikem. A to byl propadák. Teda aspoň pro mě. Já se těšila, že to bude jako v Čechách, že si budeme pinkat, u toho si povídat, hrát různý badmintonový hry... Prostě zábava a pohoda. No... Jenže to se nekonalo, protože po nás ta učitelka chtěla, abychom hráli pořádně, abychom smečovali a byli zákeřný. Jenže... to mě nebaví, protože badminton neumím a pak si to  vůbec neužiju. Takže tělák byl mizernej. A v pondělí mě to čeká zas... ach jo. Třeba to bude tentokrát lepší.
   Jinak nic moc zajímavýho. Na občanku jsme si měli zjistit něco o třech osobnostech, který nám učitel zadal. jenže já nevěděla na co to chce, tak jsem si o nich pár věcí vypsala v češtině, abych tomu pak zpětně rozuměla. A pak přišel do třídy a začal to vybírat. Sice jsem se mu omluvila, že to mám v češtině, ale řekl, že si s tím nějak poradí... Tak uvidim, co z toho bude. :D A konečně jsem dělala něco do český školy. A taky jsem o víkendu dočetla svojí první knížku ve francouzštině! Bylo to takový to jednoduchý čtení, ale co... První knížka!!! :D
   Už je tu celkem kosa a na intru a po škole furt někdo kašle. Přirovnala bych to k plicní léčebně, ale vzhledem k tomu, že tu tak polovina lidí kouří, ten pojem se mi sem moc nehodí...
   Včera jsem s mojí "ségrou" byla sama doma, tak jsme si společně vařily a trsaly na všechny možný písničky. A pak si zalezly na gauč a koukaly na Asterixe a Obelixe. Joo... takovej večer jsem potřebovala.
   Jinak jsem dneska až překvapivě namotivovaná a plná energie!
Tak pa!

13. 9. Druhý týden za mnou

Tak se vám zase hlásím, ze žiju!!!
Jop. Trvalo mi to celý týden, než jsem byla schopná něco vyplodit. A taky jsem neměla přístup k zařízení, který by bylo připojený k internetu a mělo českou klávesnici... Ale když už mám konečně možnost, tak se s váma přece podělím o novinky, ne?
Takže. V pátek se mě chytla nějaká stejskavá, a protože jsem měla spoooooustu volnýho času, šla jsem se projít do města a u řeky v parku na lavičce jsem si strčila sluchátka do uší a chvíli jsem se prostě zírala na fotky a nechala se trochu unést. No a pak jsem se zase zvedla, a namotivovaná pokračovala.
   Ten den se mi taky povedla velká věc. Bylo to poprvé, co jsem otevřeně mluvila před celou třídou!!! Byla občanka a učitel chtěl, abychom se všichni představili. A mě se to nemělo vyhnout. Měla jsem být poslední, abych měla dost času se připravit. Všichni postupně chodili před tabuli a říkali, co mají rádi, co je zajímá, nebo nemají. Například mluvili o ekologii, feminismu... A pak jsem byla na řadě já. Tak jsem jim tam vyklopila svoje hodnoty a když jsem svých pár vět dokončila, celá třída mi zatleskala a pak mi ještě jedna moje spolužačka psala, že to co jsem tam říkala, bylo moc hezký!!!!! ÚSPĚCH!!
No a během víkendu se mě zase zmocňovala stejskavá. Ale v pondělí už jsem byla připravená na druhej týden školy!
   Začneme tělocvikem. To byl naprostej propadák, protože jsem nerozuměla spoustě věcem, a připadala jsem si jak idiot, protože mi ty holky, co seděli vedle mě nechtěli furt všechno tlumočit (což jsem jim nemohla mít za zlé). Šlo o to, že jsme si měli vybrat jakým sportům se chceme v průběhu roku věnovat. A pak se ukázalo, že celá moje třída a i všechny moje kámošky jdou někam, a já jdu úplně jinam... Skvělý. Nebýt záchranného telefonátu s mojí kamarádkou tak nevím.
   Taky jsem si v pondělí došla do kanceláře s prosbou, jestli bych nemohla chodit na hudebku a na angličtinu plus. Hudebka mi prošla, ale vypadá to, že vážně budu bez angličtiny.
   Francouzština mě tu baví. Tomu učiteli celkem rozumím a výklad mě baví. Je to sice pořád literatura, ale na ty hodiny se těším. Co mě tu ale ULTRA nebaví jsou hodiny Historie-geografie. Tam učitel furt jen povídá a říká jaká je cena poznámek, jak si je správně psát, procvičuje to s náma... Ale jinak jsme za 6 hodin neudělali nic. Teda krom dlouhýho seznamu toho, co přesně hodinu po hodině budeme probírat. Nudaaa.
   Z matiky jsme psali písemku, a učitel mě pochválil, že vážně dobrý. Nevím už co jsem měla, ale nejhorší jsem nebyla, takže další body pro mě! Náš českej matikář by to tu ale asi nedal. Když řeknou pár teček, udělají jich minimálně pět, množiny píšou podivným způsobem, že se to příčí i mě a tabuli mažou cikcak. :D
   První hudebka zatím dobrý. Trvala 3 hodiny, z toho první dvě nás tam bylo asi 10 a dělali jsme teorii (dokonce jsem se hlásila a odpovídala!!) a poslední hodinu se k nám připojili další studenti a sborově se zpívalo. Předmět fyzika-chemie mě zatím vážně baví. Zvládám si psát nějaké poznámky a během laborek jsem něco dokonce vysvětlovala mojí kamarádce a věděla jsem o co jde! Jáááá!!!
   Učiteli na občanku nerozumím. Ani trochu. Mluví děsně potichu a já ho skoro neslyším. A když už ho slyším, tak jen nějakou malou část a té nerozumím...  Jinak asi už nic zajímavýho z předmětů nemám.

• Co se ale změnilo, je můj rozvrh. Kromě hudebky mi tam doplnili i hodiny, který jim prvně asi nějak vypadly, takže mi přibyla další matika, F-CH a biologie.
• Objevila jsem pravidlo, kterým se tu řídí holky ve škole. Nic nedojídat. A to vážně. Naberou si toho vždycky spoustu a od každého snědí tak polovinu a zbytek vyhodí. Protože jsem pravé české děvče, je mi to proti srsti, takže v tomhle směru asi zůstanu konzervativní.
• Ve škole učitelé usoudili, že tahat učebnice je moc náročné, takže nám v úterý všem rozdali počítače!!! Takže mám svůj školní malý notebook a tím pádem mám i možnost připojení na školní wifi. 
• Dneska budu vařit česká jídla, tak mi držte palce. Na pořadu dne jsou: bramboráky, český buchty a kulajda. 

Tak se mějte hezky! Myslím na vás a mávám, až mě bolej ruce!

6. 9. Shrnutí prvního týdne ve škole

Je pátek a to znamená, že zítra to bude přesně týden, co jsem vkročila na francouzskou půdu. Školní týden utekl ultra rychle. Pondělí jsem už sepisovala, takže vám tu jen stručně shrnu zbytek týdne.
   V úterý jsem měla matiku, což se zprvu jevilo jako pohoda, protože jsme se dvě hodiny věnovali sčítání a odčítání záporných a kladných čísel. Teď mám ale trochu problém, protože tady věci označujou jinýma písmemkama, než jak se to dělá u nás, takže se v tom prostě musim ještě pořádně zorientovat. Co se němčiny týče, nebyl to pro mě zas takový problém, protože i přesto že jsem se jí nikdy neučila, znám pár základních slovíček a rozuměla jsem, co po nás učitelka chce. Nicméně vzhledem k tomu, že bych musela začínat od začátku, rozhodlo se vedení, že mě jí ušetří a prostě mi jí vyškrtli z rozvrhu. S angličtinou to vlastně bylo celkem podobný. Tam ale asi usoudili, že bych se jen nudila a nikam se neposouvala, takže mi jí taky vyškrtli. V hodině historie-geographie jsme psali první hodinu písemku. Kdo mě zná, ví, že mám v dějepise značné mezery. Nicméně jsem tam něco napsala a řekla si, že se když tak vymluvím na to, že jsem tomu nerozuměla... (což vlastně byla i docela pravda, protože spoustu těch slovíček nedokázal identifikovat ani můj slovník). Každopádně jsem sama sebe překvapila, protože jsem dostala 10/17 a ty stržený body byly vážně jen u věcí, kterejm jsem nerozuměla. A když jsem se jukla k mojí sousedce, tak jsem zjistila, že měla jen o bod víc. Takže dobrý. Předmět Physique-chemie se zatím jeví celkem slibně. Rozumím o čem je řeč a dokonce si zvládám psát i nějaký poznámky. Za mě dobrý. Větší problém mám ale s informatikou a občankou. Těm učitelům skoro vůbec nerozumím. Jeden mluvil děsně rychle, pak nám rozdal papíry, kterým jsem nerozuměla a chtěl po nás, ať si z toho něco nastudujeme. To bude ještě zábava. A druhej mluvil zase hrozně potichu. Tak jsem ho během hodiny poprosila, jestli by mohl mluvit víc nahlas, že mám problém rozumět komukoli, ale takhle, že nerozumím nic. Chvíli teda mluvil nahlas, ale pak zase přešel do svýho skorošepotu... Miluju občanku. A tady je to fakt zajímavý... teda působí to zajímavě, ale vzhledem k tomu, že tu v ní  hodně mluví studenti a probíhají furt nějaké diskuze, tak nerozumím skoro ničemu, protože moji spolužáci mluví děsně rychle. Tak třeba časem...
   Přikládám fotku mého momentálního rozvrhu, abyste měli co závidět... Jo a kdybyste mi někdo chtěl poslat nějaký český poznámky, rozhodně se nebudu bránit. Jen mi je prosím posílejte na email, protože facebook nejde na počítačích v knihovně otevřít.
   Musím ale jinak říct, že jsou tu na mě všichni hrozně hodní. Třeba ve středu jsem si šla ven číst a postupně za mnou přišly moje tři spolužačky a nabídly se mi, že kdybych potřebovala s něčim pomoct, bydlí jen tři pokoje vedle. Pak přišli další lidi a pak další a najednou byl kolem mě hlouček asi deseti lidí a všichni byli děsně trpěliví a chtěli si se mnou povídat. A pak přišli další a další... A pak to byl houf dvaceti lidí, a to už se všichni bavili se všema a bylo to skvělý. Nebo jsem třeba jednou seděla na večeři vedle nějakejch kluků, kteří chodí o třídu výš než já, a ti se se mnou normálně bavili anglicky. A když mě pak ten den někde potkali, volali na mě něco jako "Hey bro!"
   Jinak tu mám děsnej problém se jmény. Tady se každej jmenuje Juliette, Julie, July, Jul, Julet... A nebo mají jména dlouhý tak, že se mi z hlavy vykouřily, ani je nedořekli. No na tom hold musim ještě zapracovat.
   A taky tu jsou děsně hezký holky! A každej tu chodí v čem chce. Nezáleží na tom, jestli se to tříská, nebo to ladí. Hodně tu frčej džíny všeho druhu (takže nosím hlavně sukně), retro over-size věci a barevný vysoký ponožky. Vlastně se tu všichni řídí pravidlem: Čím barevnější a šílenější, tím lepší. Barevný vlasy, barevný batohy... Teda batohy tu jsou všude od značky Estpak. Všude!
   Jídlo tu je výborný. Je to tu tak, že si vezmete tác a u okýnka si nadiktujete různou kombinaci toho, co se nabízí. Což mi připomíná, že za deset minut se tu otvírá jídelna, takže už budu směřovat ke konci.
  Další velká novinka je, že jsem se byla zapsat na tenis!!!
No, přepadá mě už dneska nějaká stejskavá. Tak jdu něco dělat. (Jíst.)
Mějte se moc hezky! Myslím na Vás na všechny!