sobota 19. října 2019

19. 10. Sedm.

   Tenhle týden utekl snad úplně nejrychleji! Cirkusáci odjeli na týden do Quebecu, což znamená, že nás na intru i ve třídě zbyla polovina. A to vlastně vůbec nebylo špatné :D Učitelé tenhle týden ani trochu nehrotili. Vlastně jsme dostali jen jeden domácí úkol a psali jsme jen jednu písemku a to až v pátek. Šlo o fyziku, a já jsem jí napsala bez slovníku!!!!!! Jednalo se o  práci s čočkama a světlem. Měli jsme objekt a museli jsme ho pomocí té čočky promítnout na stěnu a pak něco počítat a vyvodit z toho nějaký závěr. Jako, byla jsem na sebe vážně pyšná! Vyplnila jsem všechno, co se po nás chtělo. No a pak jsme to všichni odevzdali a učitel řekl třídě "Mělo by vám tam vyjít asi kolem 18-20 cm, což jak jsem koukal, vyšlo snad všem, kromě Amzy. Že ty sis tam nechal čočku +10 z předchozího cvičení? Teď jste měli použít +8." Amza byl samozřejmě zaskočen, ale smál se tomu, jakou příšernou chybou se připravil o dobrou známku... Všichni se smáli... Kromě mě. Protože já si tam tu starou čočku nechala taky.
   Odpoledne nám odpadla hodina, tak jsem si vyzvedla svůj kufr a šly jsme se s holkama projít do města. Nakonec jsme se poobjímaly, rozloučily, holky vyrazily na poslední hodinu a já vyrazila na autobus! 
   Měla jsem tam domluvený sraz s mojí "mamkou", která mi měla donést sýry, které jsem si u ní nechala v ledničce přes týden, a které jsme pak chtěla darovat v Čechách. A taky mi měla donést jídlo na cestu, abych za těch 20 hodin neumřela hlady. No... Jenže ona měla trochu zpoždění, narozdíl od lidí, co se mnou měli jet autobusem, takže za mnou přišel řidič ven a řekl mi, ať už si nastoupím, že už všichni dorazili a že už chce vyrazit. Takže jsem samozřejmě nasedla. Když stál autobus na semaforech, viděla jsem auto tý mý "mamky" jak parkuje, aby mi všechno předala. Takže se omlouvám babičkám, rodičům a také panu Daňhelovi, že jim hold nic nevezu. Třeba to vyjde příště.
No a pokud jste četli pozorně, tak vám tedy jistě neuniklo, že jsem odjela bez jídla. Vlastně ne úplně. Od oběda jsem si schovala jablko a měla jsem v batohu zbytek balíčku takových těch rýžových chlebíčků. A 0,75l vody. A hurá směr Paříž a Česká republika. Vzhledem k tomu, že jsem do Paříže dorazila až kolem deváté a měla jsem strach, jít se ve tmě toulat do města, udělala jsem si jen malou procházku s cílem najít obchod. Jenže jsem neuspěla. Takže jsem snědla svoje jablko, přikousla k tomu chlebíček a nasedla do dalšího autobusu. A tadaaaaa, teď jsem tu-někde v Německu. Za tři hoďky jsem v Praze! 
   Já vím že to říkám pořád, ale hrozně rychle to utíká! Vlastně jsem smutná, že už mi tu utekly skoro dva měsíce, ale taky mám hroznou radost, že zase všechny v Čechách uvidím. No labilní, já vím Ajuško... Což mi připomíná, že má Ajuška narozeniny, tak kdo jste jí ještě nepopřál, tak na to nezapomeňte!
   Mějte se hezky a za chvilku jsem u vás :D

Žádné komentáře:

Okomentovat