neděle 24. listopadu 2019

24. 11. Deseet

Jestli jste se s mými články dostali až k desátému týdnu, tak před vámi smekám. Vzhledem k tomu, že se blíží milník tří měsíců (příští víkend), přemýšlela jsem, jestli by nebylo na místě nějaké obsáhlé shrnutí. Ale do konce trimestru už nezbývá ani měsíc, tak jsem si řekla, že svou touhu, všechno vyklopit, ještě nějakou dobu potlačím.
Těhle sedm dní bylo takových zvláštních.Nějak mi k tomu sedí slovo "mizérie". Střídala se stejskavá se stejskavou... Nejsem tu sama se sebou zrovna spokojená. S mojí francouzštinou to jde pomalu. Pomaleji, než bych si přála. Žádný velký, nebo "zázračný" posun se nekoná. Nebo mi to aspoň nepřijde. Furt spoustě věcem nerozumím a můj největší úspěch je, že začínám záměrně používat imparfait. No wow. Prostě tenhle týden to nebyla žádná sláva, ale doufám, že od pondělka už to zase bude všechno dobrý.
Co se známek uplynulý týden týká, tak ze zemáku mám 13/20 a třídní průměr byl 11/20. Písemka z francouzštiny 9/20, třídní průměr 10,6/20. A nakonec známka z těláku... 13,5/20, třídní průměr 13,2/20. No jo... Zlatý Čechy, kde mám z těláku jedničky a dostávám poukázky na knížky... XD
Jinak jsem v úterý byla na cirkusovým představení a TYBLÁHO! To bylo skvělý! Úplně něco jinýho, než cirkusy, který známe v Čechách. Seděli jsme v takovém divadle, kde mohlo být tak 150 lidí, a na "prknech, která znamenají svět", nám ukazovalo své dovednosti 7 akrobatů. Celé představení trvalo bezmála 2 hodiny. Bylo to boží! A navíc, měla jsem to zadarmo XD.
Moje kamarádka, co se tu cirkus učí se se mnou domluvila, že mě bude učit jezdit na monocyklu. Tak jsem to s ní po večerech trénovala, ale jakmile jsem se pustila sloupu, byl to rychlej proces. To ještě musím doladit... :D
Jinak.

  • Skauti mi neodpověděli. Až se dostanu na intr, kde mám svůj francouzský počítač, napíšu jim znovu.
  • Angličtina plus tu není žádnej odvaz, ale lepší než nic
  • Dělala jsem taky s mým "taťkou" na zahradě domek pro ježky. Je to ultra roztomilý a kdybych si nezapomněla nabíječku na můj vybitý mobil na intru, dala bych vám sem fotku.
  • Jo a kdybyste si o mě dělali starosti, jestli tu nemám hlad, tak už jsem si nějak zvykla na zdejší způsob stravování a mám spíš problém hlad do dalšího jídla dostat. XD
Berte tenhle článek trochu s rezervou. Všechno je tu v pohodě a tahle moje melancholická nálada snad už brzo odezní. A kdyby ne, tak mám před sebou ještě 6 dílů Hraničářova učně a s tím se dá žít. :D
Tak se mějte hezky. Myslím na vás - na všechny! Tak zas za týden. Pa!

1 komentář:

  1. Ať žije Hraničářův šušeň - nemáš tam na čtení něco lepšího?

    OdpovědětVymazat